Nový polský zákon z července 2002 (účinnosti nabyl v 1. 1. 2004) obsahuje nikoliv procesněprávní normy, ale jen ustanovení o soudní organizaci.
Tato ustanovení tvoří základ pro zavedení druhé instance v polském správním soudnictví. Správní soudnictví je tak nyní tvořeno Vrchním správním soudem v podstatě, který je činný jako druhá instance, a prvoinstančními vojvodskými správními soudy, které jsou vytvořeny pro jedno nebo více vojvodství a nastoupily na místo dosavadních poboček vrchního správního soudu. Na vojvodských správních soudech byla prezidentem Vrchního správního soudu vytvořena oddělení. Orgány prvoinstančních soudů jsou prezident, generální shromáždění a kolegium soudu. Prezident má vedle rozhodovací činnosti soudce úkoly při vedení a reprezentaci soudu. Generální shromáždění přezkoumává zprávu prezidenta o činnosti soudu, představuje zemskému ministerskému radovi kandidáty na soudcovský úřad, podává stanoviska ke jmenování a odvolávání prezidenta soudu apod. Soudní kolegium určuje mimo jiné i plán rozdělení práce a předkládá generálnímu shromáždění stanoviska k soudním kandidátům. Na Vrchním správním soudu se sídlem ve Varšavě platí tato pravidla obdobným způsobem. Vnitřní služební předpisy pro Vrchní správní soud jsou schvalovány generální shromážděním soudců Vrchního správního soudu a budou zveřejňovány v úřední sbírce; služební předpisy pro vojvodské správní soudy budou stanoveny prezidentem ve formě nařízení. Vrchní správní soud je soudem disciplinárním pro věci všech správních soudců v první i – v rozšířeném obsazení – druhé instanci.2. 2. 2004